Je skutečnost, že člověk už některé věci ani nevnímá. Většinou jsou to samozřejmosti a není třeba jim věnovat zvýšenou pozornost. Kdo by také koukal třeba na štuky kolem oken, nebo na ozdobné chrliče, které vídáme každý den. Proto ani nikoho neudiví, že když člověk stoupá do schodů, nevšímá si jich. Schody jako schody. Jenže ono to není až tolik pravda. Víte jen kolik druhů jich je?
Rovné a kulaté, řeknete si a tím pro vás výčet končí. Ale není tomu tak, je jich samozřejmě více druhů. Jen zalovte v paměti. A co lomené, obloukové, přímé, vřetenové a tak podobně. A to ještě není všechno, dále můžeme schody dělit třeba podle materiálu, ze kterého jsou vyrobeny, nebo také podle zábradlí. To může být všelijaké a někdy i velice hezké. Spolu se schody pak může tvořit nádherný, ba přímo unikátní celek. Něco podobného jako na zámku Hluboká. Kdo neviděl, může jen litovat. Ale zpět k moderní době.
Schodišť je kolem nás skutečně mnoho a mnoho a také má každé v sobě něco jiného. Snad jen ty schody v panelácích jsou jedny jako druhé. Jenže zde je to dáno žádoucí rychlostí stavby, na něco jiného se zde prostě nehledí. Ale i tak mají skoro všechny společné s ostatními dva prvky. Totiž stupně a zábradlí na schodiště.
To se samozřejmě musí někde vyrábět a výrobce mu vtiskl určitý design. Na každé schodiště jiné zábradlí. To splňuje především prvky bezpečnosti, ale také prvky pomocné, nebo chcete-li, záchytné. Aby bylo čeho se chytit v případě uklouznutí, nebo se držet jen tak, když už je potřeba se držet čehokoli.
Materiály na tento prvek bývají různé, většinou jsou však voleny stejně jako schody. Ke dřevěný schodům tedy také dřevěné zábradlí a ke kovovým kovové. Ale nemusí to být pravidlem, pokud si to zákazník přeje jinak, výrobce mu samozřejmě vždy rád vyhoví. Všímejte si příště zábradlí a sami poznáte, že nejsou všechna stejná.