Vesmír je velmi rozsáhlým místem, ze kterého jsme prozatím prozkoumali pouze velmi, velmi malou část. A jednou z těch nejlépe zdokumentovaných je naše vlastní sluneční soustava. Proto je možné celkem dobře odpovědět na otázku, zda se na některé z nich může nacházet život v nějaké formě.
Již dlouho byly největšími kandidáty naši sousedé Mars a Venuše. A je pravdou, že obě se nachází v takzvané „obyvatelné zóně“, tedy v místě, kde je rozsah teplot takový, aby umožnil život v podobě, v jaké jej známe. Avšak pravdou je, že ani na jedné z nich se nenachází.
V případě Marsu zde chybí atmosféra, a vzhledem k chybějící magnetosféře není ani možnost, že by e zde mohla vytvořit, ať už přirozeně či lidským přičiněním. To je také jeden z hlavních problémů, se kterými je potřeba se při kolonizaci Marsu vypořádat.
Venuše na druhou stranu má atmosféru až příliš hustou, a tvořenou především skleníkovými plyny. Díky tomu zde panuje teplota vysoko nad hranicí té, která je vhodná pro život. I to je důvod, proč ani zde není pravděpodobné, že zde najdeme jakoukoliv formu života, ačkoliv díky vysokým teplotám a tlaku je nemožné poslat tam sondy podobně jako na Mars.
Dobrá, ale co jiné planety? Ty jsou ještě méně pravděpodobné, neboť se vesměs jedná o takzvané plynné obry, a na nich jsou podmínky k životu ještě nepříznivější, než na Marsu či Venuši. Jakákoliv forma života je na nich prakticky vyloučena.
Znamená to vše tedy, že je možnost mimozemského života v naší sluneční soustavě vyloučena? Ne tak docela. Ačkoliv je velmi nepravděpodobné, že bude jakýkoliv forma života nalezena na některé z planet, stále jsou zde ještě měsíce. A na některých z nich jsou podmínky pro život alespoň v bakteriální formě mnohem příznivější.
Je tedy pochopitelné, že se snažíme nasměrovat své hledání právě tam. A kdo ví, možná jednou budeme skutečně mít štěstí.