Brazílie – horká země protikladů, část 3.

brazilie_vlajkaVrátil jsem se z Brazílie, týden se aklimatizoval na místní zimu a vyrazil na lyže. Oj, jak mi bylo dobře, jak mi tam bylo krásně. No, i lyžování v Passo Tonale je za mnou, jsem v práci a o obědové pauze můžu zkusit napsat zase něco málo z mé cesty do Brazílie.

Brazílie — země ve které je vedro, vedro a zase vedro. Země se stabilní vládou, která nemá zájem měnit věci k lepšímu a systémem velké podpory v nezaměstnanosti podporuje nezaměstnanost a sebe tím drží u koryt. Země, která žije fotbalem a má asi deset fotbalových televizních programů a tři programy pro děti (ovšem s mizernou kvalitou, tak je na pováženou, jestli je to plus či mínus — nejsem si jist, jestli zrovna v případě dětí platí ono „snaha se oceňuje“).

Toto píšu v 8 ráno v práci, protože je úterý 19. března 2013 a sníh poshazoval elektrické dráty. Doma nemám nejen elektriku, což by se dalo přežít, ale ani teplo, což je horší. Náš plynový kotel totiž používá pro oběh vody v trubkách elektrické čerpadlo. Jen doufám, že elektriku opraví a nahodí dříve, než mi zamrzne barák.

Většina lidí v naší zemi poté, co dospěje, si najde někoho (obvykle) opačného pohlaví, s kým by chtěla strávit zbytek života (a nebo aspoň nějakou část). S tím je spojeno i opuštění rodičů a přestěhování se do vlastního bytu (nebo podnájmu, ono to není zas tak důležité). Podstatná je ona chvíle, kdy se všichni rozjedou a zanechají rodiče jen s vidinou občasné návštěvy. Tak toto je přesně model, který v Brazílii nenajdete.

Vzhledem k několika již zmíněným (a nostalgicky známým) faktorům, to v Brazílii funguje trochu jinak. Brazilci jsou líní a je poměrně obtížné je vyhnat z domu rodičů, navíc rodičům se do takovéhoto aktu obvykle taky moc nechce (jen si vzpomeňte, jak špatně se vaši rodiče smiřovali s vaším odchodem na školu, do jiného města, případně naopak, jak špatně se vy, starší čtenáři, smiřujete s odchodem vašich dětí tamtéž. Druhým faktorem jsou peníze, neb bydlení je obecně drahé (nejen tady, ale všude po světě). Takže aby mohl někdo opustit svůj rodný dům, musí mít práci, peníze… a práce vyžaduje pracovat. Třetí je silně náboženské smýšlení celé země a vůbec celé Brazílie.

Není tedy výjimkou, že s rodiči žijí do svých 35 či 40 let, mnohdy až do smrti rodičů s nimi jejich děti žijí v jednom bytě/domě. Máte svou přítelkyni? Mějte, je to v pořádku, ale v 9 večer bude doma. A doma je myšleno u rodičů.

Jeden můj kolega žijící v Sao Paulu je světlou výjimkou. Od rodičů se odstěhoval záhy poté, co nastoupil do práce a teď má byt v bytovém domě v Downtownu Sao Paula. Má i přítelkyni, která studuje práva asi 3 bloky od jeho domu. Bohužel, vzhledem k tamním zvyklostem dojíždí každý den asi 100km do školy (vzpomínáte na článek o dopravě v SP?), protože se nehodí, aby bydlela u svého přítele, ačkoli by ušetřila spoustu času a, přiznejme si, i žití s přítelem je příjemnější. Ale oba se budou brát, takže po svatbě je soužití již v pořádku (ačkoli kolegova tchýně by ráda, kdyby žili u nich v bytě…). No, život je veselý 🙂

Slíbil jsem vám nějaké fotky. Pokusím se udělat vše pro to, aby v části čislo 4 nějaké byly 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *