Nové repozitáře pro Mageia a Mandriva Linux 2011

Trvalo to dlouho, vím, ale myslím, že to stojí za to: nové repozitáře jsou zde! Připravil jsem kompletně zcela nové řešení pro celý buildsystém. Je nyní více autonomní, funguje jako virtuální cloud, proto přišlo na řadu také kompletní přepsání všech řídících skriptů, které nyní mají necelých 5 tisíc řádků. Ale hlavně: nové repozitáře pro nové verze operačních systémů Mandriva Linux a Mageia jsou zde (spolu s logickým zamražením starého repozitáře pro Mandriva Linux 2010 Spring).

Kompletní přechod na nový systém tvorby balíčků byl dán mým vlastním přechodem na nový OS — Mageia. Je to z mého pohledu stabilnější a aspoň co do předpovědi budoucnosti jistější volba oproti Mandriva Linuxu. U Mandriva Linuxu není úplně zřejmé, co dělají Francouzi, co Brazilci, co Rusové, kdo to vlastně řídí, jak a kterým směrem se vše ubírá. A bohužel když už to vypadá, že se firma zachrání, udělá tu nejméně rozumnou věc — rozžehná se s komunitou vývojářů, vyhodí je, najme zcela nové a co se dá to předělá. Na jednu stranu se to dá pochopit — něco nefungovalo a bylo nutné to změnit. Na příkladu Mageii je zřejmé, že sekce vývoje to není, ta šlapala dobře.

Prostě a jednoduše, Magiea mi svou otevřeností a přístupem vyhovuje mnohem lépe. To ovšem neznamena, že uzavřu své repozitáře pro Mandriva Linux (ten mám stále v dualbootu a kontroluji vývoj 😉 ). Bohužel se tím zdrojnásobil počet potřebných počítačů na tvorbu balíčků — jedna bitová verze jedno OS = jeden počítač s nainstlaovaným daným OS s danou bitovou verzí. Řešení tedy byla dvoje:

  1. Seženu další dva počítače na kterých budu provádět buildy, tedy další 2 notebooky (PC bych asi neměl už kam dát)
  2. vytvořím virtualizační vrstvu a všechny BuildServery nainstaluji do virtuálních strojů pracujících v jednom hardwarovém.

Jak jsem napsal v jednom z mých minulých blogpostů, rozhodl jsem se pro virtualizaci. Nakonec se situace poměrně zásadně zmenila a oproti předchozímu postu je mnoho změn.

Rozhodl jsem se, že půjdu cestou nejmenšího odporu a nainstaluji si ProxMox, tedy upravený Debian (a to tak moc upravený, že vlastně je to jenom virtualizace, nic dalšího, nic jiného). Po pokusu o instalaci Proxmoxu na starý notebook jsem narazil na několik problémů — menší byl, že instalaci není možné spustit z flashdisku. Větší problém byl, že vyžadoval 64bitový procesor. Nainstaloval jsem tedy cisty debian, pokusil se zprovoznit KVM, ovšem s řadou chybových hlášek. Až poté jsem přišel na nešťastnou věc — můj procesor nepodporuje HW virtualizaci, takže KVM, XEN a ani další (para)virtualizační nástroje mi nebudou fungovat. Už jsem to viděl na definitivní neúspěch.

Naštěstí se objevila záchrana v postavě Jana Grilla, který vyslyšel mé žádosti o podporu a poslal mi (aniž by věděl o všech těchto problémech) nový (on sám tedy říká opotřebovaný, ale přesto nový) počítač. A žádné ořezávátko. Po rozšíření diskové kapacity (o což se pro změnu postaral Martin Volf známý jako Yullaw, hlavní správce wiki na webu Mageia a i Mandriva Linuxu na 640 GiB jsem nainstaloval řešení Proxmox a začal připravovat vlastní systém pro správu balíčků.

Jedná se o mnou navržený, naprogramovaný a připravený systém  bashových skriptů, které s využitím několika málo dalších aplikací (parsery textu, ssh, rsync a ftp) řídí všechny čtyři stroje pro buildy. Vzhledem k tomu, že se v mých repozitářích objevovaly především balíčky, které jinde nebyly a nebo v novějších verzích, než v oficiálních repozitářích, je tedy nasnadě, že by měl být tento software ve všech repozitářích (v těch pro Mageiu i pro Mandriva Linux).

A nyní k novému rozvržení repozitářů: jak jsem již předeslal, bylo nutné provést revizi a reorganizaci v mých repozitářích. Existovalo velké množství balíčků, které byly nezávislé na distribuci a přitom zabíraly veliké, veliké množství místa. Toto vše poměrně zdržovalo při tvorbě repozitáře a při synchronizaci. V neposlední řadě také hodně vytěžovaly diskové kapacity na serveru, na kterém se celý repozitář nachází.

Proto jsem se rozhodl, že od této chvíle budou repozitáře rozděleny, jak jsem popsal ve svém minulém postu. Ve zkratce:

  • Každý operační systém (Mandriva Linux i Mageia) bude mít vlastní repozitář se 32bitovou i 64bitovou variantou.
  • Bude samostatný repozitář pro hry, které jsou sice zdarma, ale nejsou k nim distribuovány zdrojové kódy, jako například Cube2: Sauerbraten, Smokin‘ Guns a nebo Wolfenstein: Enemy Territory. Tedy pouze přebalené uveřejněné binární soubory. Tento repozitář bude rozdělen dle bitové architektury na 32/64bit.
  • Repozitář s letadly k FlightGearu. V tomto repozitáři se nachází ohromné množství letadel připravených právě pro FlightGear 2.4.0 (civilní letectví je moje radost 🙂

A co bude v právě otevřených repozitářích čekat? Tak samozřejmostí je nový FlightGear, všechny mnou spravované balíčky — Esmska a Wibom, dále nástroje pro správu datových schránek (průser několika let…),  2ManDVD, které konečně začalo fungovat, a nějaké další drobnosti, které snad potěší. Je samozřejmé, že se repozitář bude postupně rozrůstat s časem a mými potřebami. Samozřejmě se snažím reflektovat i vaše požadavky tak, jak jsem se snažil dělat i předtím.

Adekvátně ke směně repozitářů přišla i změna záhlaví a volba Balíčky RPM nyní vede na jednotlivé repozitáře. Dále se objevila položka Zamražené repozitáře, kde jsou staré a neaktualizované, ale přesto existující a funkční repa.

Další z novinek, které jsem zavedl, je jednoduché klik-and-go přidání repozitáře. Nyní u každého nového repozitáře najdete odkaz pro přidání tohoto repozitáře. Přiznávám, že je možné, že oddělení velkých her do zvláštního repozitáře mohlo vést k menšímu znepřehlednění situace. Proto u repozitářů pro Mandriva Linux a Mageia je i možnost na jedno kliknutí přidat všechny tři repozitáře najednou (tato volba je doporučená).

A kde najdete všechny repozitáře? Klepněte na menu  a vyberte tu svou distribuci. A pokračujte instrukcemi tam. Tak… vzhůru do toho 🙂

6 komentářů u „Nové repozitáře pro Mageia a Mandriva Linux 2011“

  1. Zdravim,
    jen mala poznamka k repozitarum. Pouzivam Mandrivu 2010.2, kde mam vse pekne vychytane. Mandrivu 2011 a Mageia 1 provozuji „zkusebne“ ve VMware playeru. Musim rici, ze jeste ani jedna „zkusebni“ distribuce me nepresvedcila o prechodu na ni. A tak se dostavam k tomu zasadnimu a to je zamrazeni verse 2010.2. Chapu asi velkou pracnost udrzovani jeste repozitaru teto starsi verse, ale myslim, ze je jeste cela rada uzivatelu, kteri na tom jsou stejne jako ja a je pro ne velka skoda tohoto kroku.
    Jinak ti dekuji za praci na poli linuxu 🙂

    1. Ahoj Lado,
      chapu, ze existuje velke mnozstvi uzivatelu jako ty. Na druhou stranu je to presne, jak pises — s kazdou verzi se nese celkem slusna rezie. Nejen na mnozstvi casu, ale i diskoveho prostoru a pod.
      Navic kdyz si proctes ten clanek nahore, jsem i kompletne prepsal vsechny skripty, kterymi delam build baliku… Nove rozlozeni repozitaru by vyzadovalo stare skripty…
      Vzdycky pri prechodu na novou verzi OS ten stary zamrazuji… Delam to tak uz pekne dlouho a celkem se mi to vyplaci: vsechny baliky vetsinou rovnou testuji v provozu a jsou tak stabilni. Zpetne delane baliky takto kontrolovat nemuzu…

  2. Ahoj Petosi, procitam si tvůj web a práci co děláš pro Linux. Nestačím se divit co všechno zvládneš. Nevím jak to děláš, ale děláš to dobře. Držím ti palce 😉

  3. Ahoj Peťoši,
    máš můj obrovský respekt kvůli práci, kterou jsi pro linux udělal. Asi tři roky jsem používal Mandrivu právě kvůli tvým repozitářům, kde poskytuješ kvalitní alternativy. Přešel jsem na Mageiu a jsem velmi spokojený. Závěrem jsem se chtěl zeptat, jestli by se mohl objevit v repozitářích budoucí Mageii 2 nebo tvých repozitářích přehravač Rhythmbox v aktuální stabilní verzi. Díky 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *